Letošní školní rok jsme se s dětmi vypravily na školu v přírodě v zimním období.Děti si chtěly užít zimních radovánek, kterých se jim ve městě nedostává. Zvolily jsme oblast nádherné a čisté přírody Žďárských vrchů, vyznačující se hlubokými, zdravými lesy, čistými potůčky a studánkami a zdravým ozónem, který vyhledávají lidé všech generací, zejména milovníci zimních sportů, turistiky a cykloturistiky.
Po příjezdu na naši ubytovnu jsme si připadali jako v pohádce. Chata byla olemována obrovskými rampouchy, střechu pokrývala veliká sněhová čepice,celá chata se doslova topila v mohutných sněhových peřinách, které dosahovaly až k okenním parapetům.
Hned po příjezdu se děti bez problémů přenesly do třídy, kterou navštěvují pohádkové postavičky Mach a Šebestová a pomocí kouzelného sluchátka se rázem přenesly do doby ledové. To se,panečku, děly věci!
Vydali jsme se stezkou vzácného, ale nebezpečného ptáka Pterodactyla, kde pomocí zašifrované mapy se děti seznamovaly s obrázky a názvy pravěkých zvířat, u hnízda ptáka musely vymyslet taktiku, jak přelstít tohoto nebezpečného ptakoještěra a uloupit mu vzácná vejce. Následující den si žáci změřili síly v závodě psích spřežení, další putování stezkami pravěkých lovců vedlo po stopách mamuta, kterého si naši malí, ale odvážní stopaři upekli na ohništi přímo v zasněženém terénu.
Velikou oblibu si získali i drobnější aktivity jako skotačení pračlovíčků na sněhu, lov na tuleně, hledání vzácných meteoritů, olympiáda o nejzdatnější družinu, miss pračlovíček,beseda se stařešiny rodu, pravěký sněžný rybolov…
Odměnou pro realizační tým tohoto zimního putování po stopách našich předků, byly rozzářené tváře dětí, doslova „vymetené“talíře a chuť jít do jakékoliv aktivity naplno a s vervou. Týden uplynul jako voda a my jsme musely děti přemlouvat, aby s námi odjely do současnosti a reality všedních dnů.
