Spaní ve škole třídy 1.D (11. února)
Dlouho očekávané „těšítko“ přineslo z řad dětí jen kladné hodnocení…aby také ne, vždyť se na něm podílelo tolik hodných a obětavých rodičů. Celá akce probíhala hladce dle předem naplánovaného harmonogramu. Děti si zadováděly s legračním a laskavým „šášou“, změřily si síly v nervy drásajícím sportovním klání, na stezce odvahy si vyzkoušely svoje znalosti a dovednosti u legračních strašidýlek. Jen u vesmírného návštěvníka z Modré planety si naši malí dobrodruzi zažili pocit – „mít srdce v kalhotách“. Projít jeho zkouškou zase nebyla taková legrace! Čela se rosila, puls byl sotva hmatatelný, dech sotva slyšitelný, třes končetin i ve tmě viditelný…ale nakonec zkouškou úspěšně prošli naprosto všichni. O to větší euforie se dostavila po absolvování večerního dobrodružství. Děti přímo bláznily v parukách strašidel a předváděly své taneční kreace na oblíbené třídní hity, jen mimozemšťana se nedočkaly…asi by z něj nezůstala ani pružinka, daly by mu za ten strach, co proto!
Rychlé rytmy vystřídalo chystání pelíšků, děti stále průběžně „recyklovaly“ vlažné tousty, které po čas sportovních her připravovaly ve školní kuchyňce hodné maminky. Do některých hladovců napadalo až deset kousků a kolik sklenic čaje, to se nedalo ani spočítat. Hygiena ústní dutiny některé jedlíky zaskočila a tak se dávili dobrotou i po…Kontrolu „spoďárků“ jsme neprovedli, jelikož žádné nelibé čichové vjemy nebyly našimi senzory zachyceny. Pak naše hvězdy začaly pomalu zapadat, pohádky viděl každý tolik, kolik sil mu ještě zbylo. Poslední mohykán padl chvilku před půlnocí. Noc byla klidná, první vlaštovička vylítla kolem půl sedmé a pak to šlo jak na drátku. Ranní snídaně u teploučkého kakajíčka a čerstvých koláčů a pletýnek taťky Látala zaujala natolik, že by ji děti chtěly absolvovat každý den (dobrý návrh pro pana ministra, třeba vyštrachá nějakou rezervu na školní snídaně ha, ha.)
Čas se nachyloval a tak už jen zbývalo rozdat diplomy, medaile a dárečky na památku. Naše sluníčka zářila jak v pravé poledne. Zazvonil zvonec a spinkání ve škole byl konec. Ještě jednou za děti všem organizátorům a sponzorům tisíceré díky.
Všichni se už moc těšíme na další společnou akci s rodiči, kterou bude Velikonoční dílna s množstvím tradičních dobrot a dekoračních výrobků.
Ivana Kunderová, třídní učitelka 1.D